Neco o letectvi v Rusku/Reading/CZ

Neco o letectvi v Rusku
Zkraceny clanek A. Tvrdeho z Letce c. 4, 1927
Civilni letectvi se v poslednim roce znamenite rozvinulo. Dnes existuji zde ctyri letecke spolecnosti, z nichz pouze jedna, zakladana Junkersem, je ve stadiu organisace. Ostatni tri, “Deruluft”, “Ukrvozduchput” a”Dobrolet” provozuji lety na nekolika liniich v celkove delce 4254 km. Na techto tratich bylo v minulem roce naletano okolo milionu kilometru, prevezeno 7000 cestujicich a 85 tisic kg zbozi.
“Deruluft” (Deutsch-Russische Luftfahrtgesellschaft) je spolecnost, kde je zucastnen nemecky i rusky kapital. Leta na trati Moskva – Kralovec a pouziva aparatu typu Fokker III. Je to nejstarsi linie v Rusku, je velmi dobre organisovana a dava moznost preklenouti prostor mezi Moskvou a Berlinem v patnacti a pul hodine, nebot ma v Kralovci pripojeni na nemeckou trat Kralovec – Berlin, kterou obsluhuje nemecka Lufthansa. Ovsem z klimatickych duvodu se v zimni dobe neleta. V letosnim roce projektuje “Deruluft” otevreni letecke linie na trati Moskva – Vladivostok, coz bude znamenati prime spojeni Nemecka s brehy Ticheho oceanu v nekolika dnech. Linie tato bude se vice mene drzeti transsibirske zeleznicni trati a ma se letati i v noci.
“Ukrvozduchput” (Ukrajinskoje Tovarysstvo Vozdusnych Putej) ma v exploataci ctyri linie: Moskva – Charkov, Charkov – Odesa, Charkov – Kyjev a Charkov – Rostov na Donu v celkove delce 2000 km. Tato linie jest zasobena stroji nejruznejsich typu. V posledni dobe zacina se na ni pouzivati i stroju domaci vyroby.
Dalsi dopravni letecky podnik jest “Dobrolet”, ktery jako standardniho typu letounu uziva kovoveho, sestimistneho “Junkerse”. Ackoliv projektuje spojeni mezi vetsimi mesty Ruska, prece byl nucen prozatim prenesti svoji cinnost na okraje svazu republic, do Turkestanu a na Krym – a to z toho prosteho duvodu, ze uvnitr statu zeleznice dosud prilis konkuruje svymi pomerne nizkymi tarify.
V Turkestanu jsou dnes tyto linie: Taskent – Vernyj v delce 800 km a Buchara – Chiva 400 km. Prvni linie za nedostatku zeleznicniho spojeni zkracuje dobu dosavadniho spojeni na velbloudech ze 16 dni na 8 hodin. Na druhe linii letadlo prenasi se za 5 hodin pres uzemi, jimz je nutno jinak putovati 7 dni na konich a po vode (reka Amu-Darja).
Tyto dve linie maji uspech a pomahaji znacne pri znovuzrizovani pravidelneho hospodarskeho styku v techto krajinach, ktere jsou znamy svymi bavlnikovymi plantazemi. Veliky vyznam ma doprava posty vzduchem, hlavne v zimnich mesicich, kdy byvalo casto spojeni prerusovano snehovymi zavejemi v prusmycich pohori Kurdaj na ceste do Vernyho.
Stejne zdarile vyviji se hydroplanova linie na Krymu: Sevastopol – Jalta a Sevastopol – Evpatoria. Junkersuv hydroplan obletava tu cela pobrezi jizniho Krymu a snasi se na vyborna pristaviste na rejdach Jalty, Sevastopolu a Evpatorie. Obe linie maji byti prodlozeny s jedne strany do Novorossijska a Batumu, s druhe do Odesy.
Stejne vyhlidky ma spolecnost “Dobrolet” I v Sibiri, kde se ma brzo pristoupiti ke spojeni Jakutska se sibirskou zeleznicni magistralou a ke zrizeni rady mistnich spojeni, casti to budouci velike letecke trati Moskva – Vladivostok. Spolecnost uvazuje dale, ze pri pravidelnych obchodnich stycich s Japonskem a Cinou bude mozno organisovati letecke linie z Vladivostoku do Tokia a do Blagovescenska s prodlouzenim na Sanghaj a Peking.
Spolecnost chysta se tez k prime ucasti na vsech mezinarodnich liniich, ktere budou v budoucnosti pretinati uzemi SSSR. To jest na pr. Nejkratsi smer ze stredni Evropy do Indie, ktery povede jiznim Ruskem pres Vladikavkaz, Tiflis a dale do Persie a pres Afganistan. “Dobrolet” jest tez prvni spolecnost, ktera ma v umyslu vyuzit vodnich letounu na liniich, jdoucich nad Volhou a nad rekami sibirskymi.
Nemci, representovani spolecnosti “Junkers”,ktera nedavno udelala neslavny bankrot (zrejme narazka na to, ze Hugo Junkers v letech 1925 – 1926 nacas ztratil kontrolu nad svymi leteckymi zavody,pozn. air-bay), konali dosud jen nepravidelne lety na Kavkaze. V organizaci byla linie Buchara – Kabul, ktera vzhledem k vysokym hrbetum Hindukuse, stojicim v ceste, je velmi tezka k letani (o tom je zajimave pocteni v knize reditele Lufthansy Carla Gablenze Leteli jsme nad Pamirem z roku 1942, pozn. air-bay).
Sovetska vlada klade vubec velike nadeje v rozvoj letectvi, v budoucnost letecke dopravy. Vyuziva kazde vhodne prilezitosti, aby nahradila ostatni druhy dopravy dopravou leteckou. Letadel se dokonce pouziva k takovym ucelum, jako je prevoz kaviaru, nebo zase prevoz veznu do klastera Soloveckeho, ktery je na ostrove v Bilem mori a vetsi cast roku oddelen od pevniny ledovymi hradbami. Drive se ke spojeni uzivalo sani, coz bylo zdlouhavea obtizne. Dnes to snadno zprostredkuji letouny.
Horlive se studuje pouziti leounu k boji s epidemiemi, se skudci rostlin, k ochrane lesu, k pomoci rybarum. Rovnez je hodno zaznamu pouziti letadel k ucelum vedeckym. Tak na pr. prof. Matusevic, sef rudeho vodniho letectva, zorganisoval vypravu na Novou Zemi s pouzitim dvou hydroplanu. Behem nekolika mesicu byla zde zhotovena mapa ostrova. Tato prace, jestli by se konala dosavadnim pozemnim zpusobem, zabrala by snad nekolik desitek let.
Ackoliv konstrukce vlastnich letadlovych typu nevynika zvlastnim rozsahem, prece mozno pripomenouti turisticky jednoplosnik W.N.O. s motorem Blackburne o 18 HP, ktery pri zkusebnich letech se dobre osvedcil. Dale je zde dppravni jednoplosnik U.W.P., konstruovany ing. Grigorovicem, ktery ma byti pouzit na liniich Ukrvozduchputi.
Velke lasce tesi se hlavne mezi mladezi letani bez motoru, ktere pracuje v uzkem styku s nemeckymi kruhy Rhonskymi. Zkratka lze rici, ze sovetske Rusko vidi v letectvi jednu ze svych velkych nadeji.